Přímá metoda - Método directo

Přímá metoda vznikla na počátku 20. století jako metoda, která měla odstranit často kritizované nedostatky, které s sebou přinesla gramaticko-překladová metoda. Nejvíce kritizovaným nedostatkem byl označen fakt, že gramaticko-překladová metoda nepřipravovala studenty na použití jazyka v běžné komunikaci. Je to výuková metoda zaměřená na výuku cizích jazyků prostřednictvím přímé interakce a komunikace v cílovém jazyce bez použití mateřského jazyka studentů.

Přímá metoda napravila tento nedostatek myšlenkou vyučovat přímo v cílovém jazyce. Jazyk začal být vnímán jako komunikační systém, kdy se mluvený jazyk stal hlavní zásadou ve vyučování cizího jazyka a jeho mluvená podoba začala být upřednostňována před psanou formou. Prosazovala se zásada učit cizí jazyk přirozenou cestou, stejným způsobem jako jazyk mateřský.

Ve vyučovacích hodinách se používá výhradně cizí jazyk, slovní zásoba je aktuální a vztahuje se na oblasti každodenního života. Její význam se nepřekládá do mateřského jazyka, nýbrž se vysvětluje pomocí obrázků, předmětů, mimiky a gest. Velký důraz je kladen na správnou výslovnost, mluvení a poslech, studenti se učí odposlechem vět v určitém kontextu a následně napodobují to, co slyšeli. Učitel i studenti se aktivně podílejí na vyučovacím procesu, interakce mezi nimi probíhá formou otázek a odpovědí. Gramatika je zprostředkována studentům induktivně, tzn. že studenti si gramatická pravidla vyvodí sami.

Učitel není již v očích svých studentů vnímán jako autorita nebo dominantní postava, ale naopak má poradní nebo spolupracující roli. Učitel se soustředí na to, aby jeho studenti byli schopni komunikovat v cizím jazyce v běžných situacích. Důraz klade na to, aby se studenti byli schopni zeptat v cizím jazyce na potřebné informace a také, aby dokázali v určitých situacích odpovědět.

Příkladem aktivity může být hlasité čtení úryvku příběhu, kdy studenti přejímají role z příběhu a rozvíjejí rozhovor. Učitel podává náměty k rozhovoru, snaží se podporovat samostatnost studentů a dbá na jejich správnou výslovnost. Gramatická pravidla, která studenti získali induktivní metodou jsou procvičována buď formou konverzace nebo např. doplněním chybějících výrazů do textu. Do výuky je zařazována uvolňovací aktivita, písnička nebo hra.

Přímá metoda má tedy své silné stránky v oblasti rozvoje praktických komunikačních dovedností a přirozeného osvojování jazyka, ale může být náročná jak pro studenty, tak pro učitele, zejména v počátečních fázích učení.

Charakteristika:

Bez překladu: Cílový jazyk je vyučován bez použití mateřského jazyka studentů. Vysvětlení gramatiky a slovní zásoby probíhá výhradně v cílovém jazyce.
Komunikativní přístup: Metoda klade důraz na rozvoj komunikačních dovedností. Studenti jsou povzbuzováni k mluvení, poslechu, čtení a psaní v cílovém jazyce.
Praktické použití: Výuka se zaměřuje na praktické použití jazyka, často prostřednictvím konverzací a interaktivních aktivit.
Vizualizace a demonstrace: Učitelé často používají obrázky, předměty a gestikulaci k vysvětlení významu slov a frází.
Opakování a procvičování: Opakování a procvičování nových slov a frází je klíčové, aby studenti mohli nové znalosti upevnit.

Výhody:

Přirozený způsob učení: Studenti se učí jazyk podobně jako děti učící se svůj mateřský jazyk, což může vést k intuitivnějšímu a plynulejšímu používání jazyka.
Zlepšení komunikačních dovedností: Metoda klade důraz na mluvení a poslech, což pomáhá studentům rozvíjet praktické komunikační schopnosti.
Bez překladu: Využívání cílového jazyka bez překladu pomáhá studentům myslet v daném jazyce, což může urychlit proces učení.
Interaktivita a angažovanost: Aktivní účast studentů v konverzacích a interaktivních aktivitách zvyšuje jejich motivaci a zájem o učení.
Vizualizace a kontext: Použití obrázků, gest a reálných objektů pomáhá studentům lépe pochopit a zapamatovat si novou slovní zásobu a fráze.

Nevýhody:

Obtížnost pro začátečníky: Pro studenty, kteří začínají s nulovou znalostí cílového jazyka, může být obtížné pochopit vše bez jakéhokoli překladu nebo vysvětlení v mateřském jazyce.
Vyšší nároky na učitele: Učitelé musí být vysoce kvalifikovaní a schopni efektivně učit pouze v cílovém jazyce, což může být náročné a vyžaduje to důkladnou přípravu.
Omezený rozsah: Některé složitější gramatické koncepty a abstraktní pojmy mohou být obtížně vysvětlitelné bez použití mateřského jazyka studentů.
Nedostatečná teoretická výuka: Metoda se zaměřuje hlavně na praktické použití jazyka, což může vést k nedostatečnému pochopení teoretických aspektů gramatiky a struktury jazyka.
Náročnost na prostředky: Použití obrázků, objektů a dalších vizuálních pomůcek může být logisticky náročné a vyžaduje dostatečné materiální zajištění.